Vařený špekáček

26. května 2017 v 16:27 |  Uzeniny
Suroviny: špekáčky, hořčice

Recept: Kupování párků v naší zemi je tak trochu loterie. Nemálo výrobců je používá jako nějaký odpadkový koš pro různé zbytky a je to poznat na chuti a občas i na vzhledu. Bývají mastné, něco tam člověku drhne mezi zuby a obecně je to taková spíše pěnová hmota zvláštní barvy. Proto si raději kupuju špekáčky, u kterých je mnohem větší šance, že narazím na něco relativně kvalitního (semozřejmě blivajzům z kuřecího separátu nebo naprosté většině vakuovaných buřtů se vyhýbám a doporučuju to samé každému). V kuchyni se buřty dá udělat na sto a jeden rychlých chlapských způsobů. A stejně jako párky si je můžeme uvařit.

Někdo by řekl, no tak toho buřta prostě fláknu do vody a pak ho po chvíli vaření vyndám. Jo, tak to jde taky, ale ideální řešení to určitě není. Celý problém spočívá ve střívku. U většiny špekáčků je velmi tuhé a jednak se špatně kouše a vůbec při jídle kazí prožitek z vysoké gastronomie, kam požírání buřtů určitě patří. No a za druhé tím, jak je tuhé, se při krájení nebo odkusování můžeme pěkně zaprasit, protože buřt má tendenci stříkat na všechny strany. Mnohem lepší je si ho před vařením pořádně oloupat. Není to nijak náročná práce, za minutku dvě to zvládne i jednorukej. Stačí malinko podchytit nožíkem a pak prostě po kouscích stahovat. Jo a ještě nesmíme zapomenout na to, že oloupaného buřta je lepší hodit už do vroucí vody, aby se nám v lázni moc nerozmočil. Stačí mu doslovně minutka dvě a můžeme ho baštit - třeba s chlebem a hořčicí.
 

Buřtguláš s bramborami

7. května 2017 v 22:27 |  Uzeniny
Suroviny: 1/2 kilogramu buřtů (točeňáku, kabanosu, polského salámu etc.), 1 velká cibule, 1 kilogram brambor, pálivá paprika, sladká paprika, celý pepř, 6 nových koření, 3 bobkové listy, 1 stroužek dobrého česneku, kmín, kostka masoxu, kousek špeku, sůl, hladká mouka, zakysaná smetana, olej

Recept: Vaření dobrého buřtgulášku začíná v obchodě výběrem kvalitní uzeniny. Ona je základ, takže šetřit na nějakém odpadu v podobě kuřecích buřtů ze separátu nebo tlustých párků z bůhvíjaké masovosojové drti opravdu nemá nejmenší smysl. Vybraný buřt by se měl pokud možno během výroby co nejčastěji potkávat s masem, dobré vyuzení a zajímavé koření je ještě extra bonus. Hezký finální efekt nám dá nějaká pikantnější uzeninka.

Po dokoupení zbytku surovin a donesení jich domů, se můžeme rovnou vrhnout na výrobu. Začneme loupáním brambor, cibule a... vybraných buřtů. Někdo je neloupe, ale dnešní "střívka" jsou hnusná a rozhodně by kazila celkový dojem z jídla. Nasekáme špek a cibulku. Bramobry i uzeninu nakrájíme na větší kostky. Brambory můžeme pokrájet případně i na stejně dlusté plátky. To záleží na vkusu každého z nás, co se nám líp bude jíst. V hrnci si rozpustíme špek a osmahneme na něm cibulku dozlatova. Přidáme kmín, prolisovaný česnek a brambory. Promícháme mimo oheň s pálivou i sladkou paprikou (té první by měla stačit lžička, té druhé dáme polévkovou lžíci). Ze sporáku to odstavujeme, aby nám paprika velkou teplotou nezhořkla. Vrátíme na sporák, zalijeme vařící vodou. Přidáme kostku masoxu, pepř, nové koření a bobkový list. Po pěti minutách vaření odebereme trochu omáčky do které vmícháme dvě lžíce hladké mouky a nalijeme zpátky. Vaříme dokud brambory nejsou skoro měkké. Přidáme pokrájené buřty a dovaříme (to by mělo trvat už jen pár minut). Nakonec znovu odebereme trochu omáčky, vmícháme do ní půl kelímku zakysané smetany, vlijeme zpět a necháme přejít varem. Buřtguláš ještě ochutnáme a podle potřeby dochutíme solí a pepřem. Podáváme ho s pečivem. Zasytí i potěší nerozmazlené chuťové pohárky. I když na romantickou večeři se tato lahůdka asi přece jen nehodí. Tam raděj jezme žáby, šneky nebo jiný kuřata.

Jak připravit uzená kuřecí stehna

27. dubna 2017 v 10:34 |  Drůbež
Suroviny: kuřecí stehno, česnek, máslo

Recept: Uzené kuřecí stehno je další typické chlapské jídlo. Je to sice kokodák, ale uzená příchuť rovnou člověku připomene kvalitnější chrochtající druhy masa. Navíc se dá připravit opravdu velmi rychle. Pokud je člověk extrémní lenoch, tak ho může prostě jen tak ohlodat studené s chlebem a taky ho to nezabije. A pokud mu věnuje jen minimum péče, tak má velmi dobrý teplý oběd, u jehož přípravy prožil jen pár minut vaření a řekněme nějakou necelou půl hodinku čekání.

A jak se do přípravy pustit? Není nic jednoduššího. Utřeme si trochu česneku a nebo ho prolisujeme. Uzené stehno potřeme nachystaným česnekem, vložíme do pekáčku řezem dolů a položíme na ně pár plátků másla. Podlijeme trochou vody a přikryté vložíme do trouby rozehřáté na přibližně dvě stě dvacet pět stupňů (plus mínus deset podle toho, jaké kdo má možnosti nastavit teplotu v troubě). Pečeme ho přiklopené dvacet minut. Pak sundáme pokličku, polijeme ho pořádně šťávou a necháme dopéci asi na deset minut. Uzené kuřecí stehno můžeme podávat s vařenými brambory, bramborovou kaší, uvařeným pytlíčkem rýže a nebo ho zase ohlodáme jen tak s pečivem. Ale rozhodně je to pak jiná báseň, než kdybychom ho žužlali jen tak studené.
 


Salát z čerstvé okurky s jogurtem

24. dubna 2017 v 19:10 |  Nemaso
Suroviny: 1 okurka hadovka, 1 bílý jogurt, 2 stroužky českého česneku, sůl, pepř, 1/4 citronu, panáček panenského olivového

Recept: Přichází teplejší dny a s nimi přišel také čas si odlehčit trochu jídelníček. Utopence nebo zavináči jsou na pozdní jaro a celé léto ideální krmení i osvěžení, ale bohužel furt se na nich žít nedá. Občas člověk do sebe musí dostat i něco zeleného. Takže jsem se tentokrát rozhodl svůj žaludek potěšit starým dobrým okurkovým salátem. Jen místo citronové vody tam tentokrát přišel jogurt.

Okurku je třeba pořádně vydrbat pod horkou tekoucí vodou. Někdo ji loupe, ale pokud ji jíme skoro z donucení hlavně jako přísun něčeho zdravého, tak to není moc dobrý nápad. Většinu vitamínů a užitečných věcí má totiž ve slupce a těsně pod ní. Zbytek to je skoro samá voda. Pak ji nastrouháme na jemném struhadle. Odlijeme trochu šťávy (tu vypijeme, když už masochismus, tak kompletní - ani živina na zmar) a pak už jen přiklopíme celý bílý jogurt, vymačkáme dva stroužky česneku, osolíme a pořádně opepříme čerstvě nadrceným pepřem. Vymačkáme čtvrt citronu, dolijeme olivový olej a všechno zamícháme. Salát z okurky se dá jíst hned, ale lepší je, když trochu odleží a ještě se zvýrazní chuť česneku a pepře. Jíme s pečivem. A nebo se nebudeme týrat čistým zeleným a probiotickým a dáme si salátek jako přílohu třeba ke steaku nebo řízku...

Talián - pochoutka která se vaří dlouho

20. března 2017 v 16:59 |  Uzeniny
Suroviny: taliány, hořčice, křen, kečup, tatarka a jiná dochucovadla, chleba, voda

Recept: Talián je jedna typicky česká hospodská pochoutka se jménem, které naznačuje zahraniční původ, i když v zahraničí se s nimi vůbec nesetkáme. A ten původ tam vlastně i byl. Taliány sice vznikly v Praze, ale jejich "vynálezcem" byl naturalizovaný uzenář Emanuel Uggé, který se přistěhoval z Itálie. Ten je začal vyrábět někdy v druhé polovině devatenáctého století ve svém krámku v Rybné ulici na Starém Městě. Nejdřív se jim říkalo Uggova pochoutka nebo Uggovka (kterou někteří lidé ještě upravovali na Užovku), ale nakonec se nejvíce uchytil název talián.

A co to vlastně je? Jedná se o... neuzenou uzeninu, která se připravuje ze směsi hovězího (někdy i telecího) a vepřového masa. Vše se pořádně okoření kardamomem, česnekem, pepřem i zázvorem, promíchá a naplní do střívek. Někdo přidává i tymián nebo nastrouhanou citronovou kůru. Poté se taliány naloží do slaného láku, nechají se uležet a nakonec se ještě přibližně dvě hodiny vaří ve vodě o teplotě kolem osmdesáti stupňů. A nakonec putují do obchodů a z nich do hospůdek či na naše stoly. Pak už je stačí jen správně uvařit.

Uvařit taliány není nic těžkého. Jen jim musíme věnovat dostatečně času. Nedovařená lahůdka rozhodně není lahodná. Dá se říci, že je i dost hnusná a pro mnoho lidí, kteří Uggově dobrotě nevěnovali dostatek péče, příliš krátká doba varu byla důvodem, proč si taliány dali jen jednou - poprvé a kvůli velkému zklamání zároveň naposledy. Klasicky se připravují tak, že je opláchneme, dáme do vody, uvedeme do varu, stáhneme oheň a v mírně probublávající lázni necháme vařit přibližně třicet minut. Tak se připravovaly za časů pana Ugga. Dneska ale mnoho lidí doporučuje zaměnit vaření ve vodě za přípravu na páře. Je to o chuti každého soudruha. Jo a nakonec je nesmíme zapomenout oloupat. Co si k nim dáme je už také individuální záležitost. Klasikou je chléb, křen a hořčice.

Smažená sekaná

17. března 2017 v 15:36 |  Vepřové
Suroviny: sekaná, olej, strouhanka, hladká mouka, vejce, mléko, pepř

Recept: Jednou za čas má asi většina chlapů chuť na nějakou pořádnou "prasárničku", při jejíž přípravě nestráví moc času a při konzumaci tělu dodají vše potřebné - čili něco masitého i tučného, smaženého a relativně hodně slaného. Většinou takové chvilky nastávají ráno po bujařejších radovánkách, kdy rozkývaný žaludek moc neví, co by chtěl, ale ví, že by to mělo být pořádně nezdravé. V takových situacích představa, že se budeme dvě hodiny motat za plotnou je nesmysl. Takže se sahá po nějkém polotovárku stylu buřtíků nebo právě po sekané. Nejjednodušší je pak tuto kocovinovou lahůdku usmažit.

Můžeme k tomu přistoupit úplně na hulváta, jak je to například vidět na přiloženém obrázku. Čili plátek sekané, který jsme si koupili u vybraného řezníka (takový ty hnusy zatavený v plastu kupovaný v supermarketech fakt raděj ne - i touha po nezdravým by měla mít nějaký hranice), prskneme na rozpálený olej a z obou stran tak dvě tři minuty osmažíme. Pak stačí jen vyndat chleba, hořčici a hurá do toho. Žádný kouzla, jen je dobrý, když má sekaná pokojovou teplotu a není vytažená rovnou z ledničky. Studená by při smažení nacucala mnohem víc oleje.

Pokud nám to stav a životní energie umožňuje, můžeme si sekačku přeci jen připravit krapet sofistikovaněji. Což znamená, že si ji uděláme jako řízek v trojobalu. Do jednoho talíře nasypeme hladkou mouku, do druhého rozšleháme vajíčko s trochou mléka a pepřem a do třetího dáme strouhanku. A pak sekačku obalíme v mouce, vejci, strouhance, ještě jednou vejci a ještě jednou v strouhance. Nakonec už ji stačí usmažit dozlatova z obou stran. V této situaci, když už jsme překonali svou lenost, je lepší si ji dát přeci jen s něčím jiným než chleba. Ideální jsou vařené erteple nebo bramborová kaše. Ale kdo chce, může si ji dát klidně i s rejží nebo kuskusem - i když to fakt bude asi hodně divný.

Dušená drůbeží játra

28. února 2017 v 21:50 |  Drůbež
Suroviny: 1/2 kilogramu mražených drůbežích jater (kuřecí nebo krůtí), 2 cibule, 2 jablka, sojová omáčka, kmín, pepř, sůl, máslo, olej

Recept: Játra si necháme pomalu rozmrazit. Pak si je pořádně prohlédneme, občas v sobě mršky schovávají trochu žluči, kterou rozhodně nechcete jíst. V takovém případě je lepší si chuť na jatýrka nechat zajít a dát si třeba chleba nebo jinou bramboru. Pokud jsou v pořádku, tak je rozdělíme na větší kusy, pod tekoucí vodou propláchneme a necháme okapat. Obalíme je v mouce smíchané s mletým pepřem.

Cibuli nakrájíme na kolečka, jablka zbavená jadřinců nakrájíme na plátky. Na oleji s trochou másla osmahneme cibulku do zlatova a pak k ní přihodíme játra. Zatáhneme je z obou stran - tak dvě tři minutky každou. Přidáme jablka, kmín, podlijeme sojovou omáčkou smichanou s vodou a opepříme. Dusíme přibližně čtvrt hodinky (krůtím můžeme dát klidně dvacetiminutovku) a nakonec je ještě osolíme. Jíme s rýží nebo chlebem. Pokud jablka nejsou moc kyselá, tak je docela dobré jemně omáčku přikyselit. Můžeme k tomu použít balsamicový olej a nebo víno. Kyselíme ve fázi podlévání. Pokud použijeme víno, dáme tak přibližně decku a zbytkem podlijeme sebe při jídle. Octa by měla stačit polévková lžíce. Ten při jídle pak raději nepopíjíme.

Kuřízek

12. února 2017 v 0:08 |  Drůbež
Suroviny: 1/2 kilogramu mražených kuřecích řízků, sůl, pepř, 2 stroužky česneku, olej, strouhanka, mouka, vejce, mléko

Recept: Nejlepší řízky jsou z prasete, teda přesněji z jeho krkovičky. Ale někdy se objeví důvody, kdy člověk musí sáhnout dokonce i po kuřecím masu. Tedy pro upřesnění, ne po oné divné hmotě bez chuti a šťavnatosti, jakou jsou prsa kuřat z velkochovu, ale po vykostěných stehnech.

Pokud si je sami nevykostíme, většinou se prodávají mrazená v půlkilových balíčcích. Takže si něco takového pomalu rozmrazíme (neurychlujeme, rozpadaly by se pak ještě víc než se rozpadat budou). Rozkrájíme je na porce a dáme do misky zalité trochou oleje dobře promíchaného s prolisovaným česnekem a trochou čerstvě nadrceného pepře. Necháme alespoň půl hodiny maso provonět. Pak si nachystáme všechno na klasický trojobal. Takže do prvního talíře hladkou mouku, do druhého vejce rozšlehané s trochou mléka, solí a pepřem a nakonec do posledního strouhanku. Maso vyndáme z oleje, jemně osolíme a obalíme postupně v mouce, vejci a strouhance. Na pánvi rozpálíme olej, přidáme zbytky česnekového oleje, kde bylo maso naložené a kuřecí řízky osmažíme z obou stran dozlatova. Kuřízek podáváme s bramborovou kaší nebo bramborem a kyselou okurkou. I když určitě si na něm pošmáknou i milovníci řízků do chleba. :)

Kuřecí křídla pečená v troubě

31. května 2016 v 18:42 |  Drůbež
Suroviny: 1 kilogram kuřecích křídel, hladká moluka, sladká paprika, pálivá paprika, pepř, sůl, olej

Recept: Kuřecí křídla vyndáme půl hodiny před přípravou jídla z lednice, očistíme od zbytků peří, opláchneme a osušíme. V hrnci nebo větší misce, kterou můžeme neprodyšně uzavřít promícháme přibližně čtyři lžíce hladké mouky, řádnou špetku soli, šest nadrcených kuliček pepře a po lžičce sladké i pálivé papriky (pokud nemáme rádi ostré, dáme dvě lžičky sladké a jen špetku pálivé). V troubě začneme rozehřívat plech potřeny olejem. Do mísy s moukou přidáme osušená křídla, nádobu uzavřeme a všechno pořádně protřeme - díky tomu se nám kořeněná směs s moukou dokonale na křidélka nabalí. Ty pak rozložíme na rozehřáty plech, dáme do trouby a pečeme z obou stran do zlatova - mělo by to trvat přibližně dvacet minut z jedné strany a pak deset na dopečení z druhé, ale to záleží na troubě, někdy je to trochu více, jindy trochu méně. Kuřecí křídla podáváme s vařenými brambory nebo nějakým zeleninovým salátem.

Omáčka na špagety se špekáčky

27. května 2016 v 14:40 |  Uzeniny
Suroviny: 3-4 špekáčky, 1 cibule, 1/2 litru rajčatového pyré, 2 stroužky česneku, oregano, tymián, bazalka, pepř, sůl, olej

Recept: Cibuli oloupeme, nakrájíme na kostičky a zesklovatíme na trošce oleje. Přidáme k ní špekáčky oloupané a nakrájené na větší kostky a smažíme je ze všech stran, dokud nebudou hezky červené a opečené. Slijeme nadbytečný tuk, přidáme rajčatové pyré, trochu vody (pokud máme kvalitní špekáčky, používáme vodu, pokud jsou bez chuti, lepší je použít trochu slabšího vývaru), vymačkáme do ní česnek, nasypeme oregano, tymián, bazalku a přiměřeně čerstvě nadrceného pepře a vše povaříme pět až sedm minut. Pak omáčku ochutnáme, podle potřeby ji osolíme (ale špekáčky jsou většinou slané dostatečně), povaříme ještě minutku dvě a můžeme ji podávat na připravené špagety. Jídlo se připravuje hodně rychle, vodu na těstoviny můžeme dát více méně souběžně se smažením cibule a vše by mělo časově vyjít tak akorát.

Kam dál